Jen tak si kráčím životem...

13. dubna 2006 v 22:12 | Jan Beer |  Seminární práce
Pedagogická fakulta Hradec Králové
SEMINÁRNÍ PRÁCe
Předmět: Teorie a metody sociální práce I.
Téma:
Motivy ke studiu sociální práce
Jen tak si kráčím životem…
Školní rok: 2005 - 6
Souhrn Vstup do světa dospělých. Základní orientace v hodnotovém žebříčku. Poznání vzdělání jako nutnosti. S úspěchem přichází pokora.
Klíčová slova Výdrž - nabídka - přijetí - článek - kniha - divadelní hra - volby- adopce - Nadační fond - věznice

Jen tak si kráčím životem…
Kdysi dávno jsem se vyučil prodavačem a pracoval jako prodavač. Jeden rohlík, prosím. Dvacet haléřů! Litr červeného mléka? Tři deset. A pak přišel den nebo čas, který trhl oponou. Všechno bylo jinak a naruby.
Dezorientace v době neskutečných možností byla rychlá. Co? Jak? Proč? Z prvního zájezdu do Vídně jsem do Prahy všem známým a příbuzným koupil kilovku kávy. Až doma jsem zjistil, že není káva jako káva a že jsem přivezl lacinou meltu!
Tak trošičku jsem zatápal a nestihl první rychlík do světa, a tak jsem si vyzkoušel práci prodavače drogerie, číšníka, knihovníka, obuvníka, ještě jsem se vyučil pro sichr obráběčem kovů a chvilku obráběl. Léta běžela a já jsem neviděl vůbec nic za sebou. Brrr! Až mě mrazilo při tom ohlédnutí se.
Chce to výdrž!
Přitom stačí tak málo - zkoncentrovat sílu, zhmotnit myšlenku! Když jsem v roce 1996 dostal za svůj dosud neuveřejněný román "Gigoliáda", který popisuje příběh stejně dezorientovaného mladého muže s maturitou z Jablonce nad Nisou, jež se vydá hledat štěstí do Prahy, aby skončil jako gigolo v klubu pro dámy z lepší společnosti a nakazil se virem HIV, literární cenu, říkal jsem si, že mně snad ani nepatří… Slovutní zástupci Obce spisovatelů a Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko - přírodovědecké fakulty Slezské univerzity, kteří seděli v odborné komisi, však měli názor jiný. Byl jsem to doopravdy já, kdo cenu za III. místo z 99 zaslaných prací, získal.
Nabídku na vydání díla Středoevropským nakladatelstvím v Ostravě jsem akceptoval, a tak má prvotina spatřila světlo světa.
Kdo by si myslel, že se mně otevřel svět, mýlil by se. V Čechách vychází přece denně několik knih! Kdo si to neuvědomuje a myslí si, že s vydanou knihou nebo literární cenou udělá díru do světa, mýlí se. Chce to výdrž! Každé víno musí dozrát…
Nabídku jsem neodmítl
Odešel jsem z pekárny a napsal reportáž o tom, jak majitelka kromě mě a pár Čechů zaměstnávala ve výrobě ukrajinské dělnice s nelegalizovaným pobytem na území ČR a bez zdravotního průkazu a já nastoupil do prodejny pečiva jako prodavač teplých karlovarských oplatek. Psal se rok 1997 a kromě toho, že jsem externě spolupracoval s dnes již zaniklým týdeníkem Mladý svět, deníkem Metro, měsíčníkem Koktejl a občas i týdeníkem Ring, nezdálo se, že přichází nějaká změna.
Brněnský scénárista, herec, dramatik a režisér Arnošt Goldflam si na mě vzpomněl. Na jakési mé básně, jež jsem psával v dětství a občas… A nabídl mně účinkování v jednom z dílů svého autorského pořadu Za dveřmi je A. G., který vysílala ČT 2. Že by se změna blížila?
Ta se zčista jasna objevila až o rok později. Někdy v květnu jsem dostal od jedné známé nabídku na externí spolupráci se čtrnáctideníkem NEI Report. Párkrát jsem cosi napsal a ono to zase vyšlo. Nabídka na pracovní pozici redaktora na sebe nenechala dlouho čekat.
Člověk před třicítkou a taková razantní změna - málem se mně z toho zatočila hlava! Jak jsem poznával redakci, její chod a nuance s ním spojené, začalo mně docházet, že s výučním listem se žít nedá. Následovalo tedy studium na dvouleté nástavbě, zakončené maturitní zkouškou. Vlastně jsem byl v prostředí vysokoškolsky vzdělaných osob jediný bez maturity…
I prohra je cenná
Následovalo vydání další knihy. "Markéta B., dědička Čachtic" - volného pokračování románu Jána Nižňanského Čachtická paní, tentokrát ovšem ze současnosti. Kmotrem díla se stal režisér Zdeněk Troška, jehož snem bylo dílo zfilmovat, na večírku zazpíval moderátor Libor Baselides a zpěvačka Míša Linková. Pohodička…
Dokonce si na mě zase vzpomněla i Česká televize, a tak jsem o svém žití a bytí natočil 20-i minutový pořad do cyklu EGO.
V práci jsem zaznamenal změnu na pozici šéfredaktora. Jeden odešel, druhý přišel. Je právo vydavatele pověřit vedením redakce, koho chce. Novému se ovšem příliš nedařilo harmonizovat již zaběhlý kolektiv. Spíše byl vnímán jako vetřelec. Po nějaké době dospěl vydavatel k zásadnímu rozhodnutí: "Pane Beer, nechcete vést redakci?" Na nabídku jsem zareagoval kladně, a tak se ze mne stal zástupce šéfredaktora, pověřený řízením redakce. Psal se rok 2001 a já právě odmaturoval… Redakci jsem bez problémů konsolidoval.
A vyšla mně další kniha - "Motýlek made in Czech," reflektující vězeňskou subkulturu z vnitřní strany.
O prvních volbách do Evropského parlamentu v České republice jsem se dozvěděl, když se na mě coby úřadujícího šéfredaktora NEI Reportu mimoparlamentní politická strana, Nezávislá iniciativa, jež mě požádala, jestli bych jim nepomohl vymyslet plát na dobytí Bruselu. Dolly Buster - jak jednoduché, napadlo mě, a tak jsem se s touto slavnou českou rodačkou seznámil a kamarádíme se vlastně do dnes, i když volební výsledek stál za houby.
S odstupem bych řekl, že šlo o nejvýraznější kandidátku, která i když nevyhrála, přinesla do Čech dobrou náladu - zaměření kampaně na sociální otázky: pracovní místa
občanům Evropské unie bez restriktivních opatření starých evropských států, podpora registrovanému partnerství, pořádek a bezpečnost - byla z velké míry rozhodnutím, na kterém jsem se jako manager kampaně přímo podílel.
Vyšla mně také další kniha, rozhovor s Dolly Buster pod názvem "Já, Nora Baumbergerová".
Na vlastní nohy
Na místě se mně stát nechtělo, oprášil jsem volným způsobem knihu "Motýlek made in Czech" a napsal divadelní hru pod názvem "Willyáda".
S doporučující řádky od herce Miroslava Moravce, baletního mistra Vlastimila Harapese (kterého k jejich napsání přiměl názor dramatika Jáchyma Topola, že v mém díle vidí "typicky" Brechtovské rysy…) a režiséra Zdeňka Trošky jsem se obrátil na Magistrát hl. m. Prahy s žádostí o grant. Zastupitelé se sešli, posoudili, odsouhlasili, a tak se začalo zkoušet a hrát! Příběh dítěte, malého Willyho, kterému při porodu zemřela matka a na jehož výchovu otec evidentně nestačil, a tak se později ocitl v dětském domově a následně i ve vězení, kde pykal za svoje hříchy, bavil diváky v pražském klubu Trojická po celou jednu sezónu.
Coby autor díla a spoluproducent v jedné osobě jsem si tak občas i zahrál s hercem a moderátorem Slávkem Bourou, topmodelkou Lucií Trnkovou, a to v kulisách od zpěváka a malíře Jana Vyčítala s živým country hudebním doprovodem Petra Kocmana.
Období života v pracovním procesu se pro mě plně naplnilo dnem, kdy mně má matka dala významný podíl z prodeje části jí spoluvlastněné nemovitosti za zprostředkování. Prostředky jsem zčásti užil na pořízení nového bydlení, zčásti na podnikání. Dnes "skoro" má firma, s. r. o. Flexibila, vydává dva měsíčníky s volnočasovým obsahem zejména pro muže, které distribuuje v Čechách a na Slovensku. V dlouhodobém výhledu se však dá říci, že dosud stěžejní náplň se může stát v budoucnu pouze vedlejším produktem aktivit, a to s přihlédnutím k účasti ve výběrových řízeních, resp. jejich výsledkům.
Adopce na blízko
Vysokoškolské vzdělání jsem začal považovat za nutnost doby. Technika mně nikdy moc nešla, a tak tedy nějaký humanitní směr, napadlo mě. Vzhledem k literárně zpracovaným dílům, ve kterých jsem neustále narážel na nějaké sociální problémy hrdinů svých děl pak bylo mé rozhodnutí studovat na Katedře sociální práce a sociální politiky Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové přirozeným vyústěním dlouhodobého směrování.
V horizontu 1 - 2 let čeká s. r. o. Flexibila, v níž držím podle internetového výpisu portálu MS ČR 90% podíl, nejspíše transformace ve společnost holdingového typu, neboť již
dnes jednáme s Univerzitou Hradec Králové na základě úspěchu ve výběrovém řízení o provozování Studentského centra služeb, s Ministerstvem spravedlnosti ČR a dalšími tuzemskými i zahraničními partnery pak vedeme jednání o provozování věznice v rámci PPP projektu (na konci roku 2006 by mělo být vyhlášeno výběrové řízení na konsorcium firem, jež jsou kapitálově silné na investici ve výši 1,1 - 1,5 mld Kč za účelem výstavby objektu věznice na pozemcích u Brna, jež nedávno převedlo bezúplatně Ministerstvo obrany ČR na Ministerstvo spravedlnosti ČR, a to s garancí ze strany státu na zajištění provozu věznice tímto konsorciem po dobu následujících 25 let).
Předpokládám, že získané teoretické poznatky z oblasti sociální práce a sociální politiky tak jednoznačně uplatním ve svých dalších aktivitách.
Absolutně nejnovější myšlenkou, na jejíž realizaci začínám volně pracovat se zpěvačkou Lucií Bílou, je projekt Nadačního fondu Adopce na blízko. Na začátku byla myšlenka vybrat si nějaké malé dítě v některém z českých dětských domovů a v jeho prospěch hradit měsíčně 500,- Kč na životní pojistku tak, aby při odchodu z domova mělo dítě našetřeno na lepší začlenění se do společnosti. Od ní napadlo marketingového ředitele s. r. o. Flexibila a mého partnera ve firmě, že by nebylo špatné podpořit tímto způsobem více dětí. Oslovil jsem Lucii jako potenciální tvář celého projektu a ta je tou myšlenkou nadšená! V nejbližší době nás čekají jednání s právníky za účelem nalezení vhodné formy projektu, dále pak kontaktáž dětských domovů a marketingová kampaň na podporu projektu ze strany veřejnosti tak, aby byla co nejúčinnější ve prospěch koncových klientů.
Vycházíme ze skutečnosti, že když se Nadaci Kapka naděje paní Venduly Svobodové podařilo ve prospěch cílové skupiny, kterou sleduje, získat za rok 32 mil. Kč, podaří se nám to také. Počet dětí v českých dětských domovech je cca 7 000. Pětistovka měsíčně pro každého z nich pak představuje měsíčně 3 500 000,- Kč a pokud čeští občané již v tuto chvíli prostřednictvím církevního misionářského projektu Adopce na dálku pomáhají přispívat na studium 14 000 dětem v afrických zemí dvojnásobnou sumou měsíčně, nezdá se nám být naše vize nerealizovatelná!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 mirek dusin mirek dusin | 13. května 2006 v 16:30 | Reagovat

dojemne ale..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama