Budoucnost plánovat nemůžeme

26. února 2006 v 9:57 | Jan Beer |  Seminární práce
Univerzita Hradec Králové
Pedagogická fakulta Katedra
Sociální práce a sociální politiky
Kombinované studium,
obor Sociální práce
Ročník: I., semestr: 1.
Studijní předmět: Filosofie

Obsah:

Úvod - Na! A vyber si…
Stať - Nahradí člověka pes? (Jed může koupit kdokoliv - Život psům vyhovuje. Přemýšlí?)
Závěr - Klid díky časovým smyčkám
Seznam použité literatury

Na! A vyber si…

Kdo ještě neviděl člověka, poznamenaného filozofií, měl by si jít sednout do auly při první hodině Filozofie kombinovaného studia jakéhokoliv oboru! Tam těch lidí je…

Ne, že by adepti vzdělání nechtěli přemýšlet - naopak! Chtějí se učit, vstřebávat nové poznatky, rozšiřovat si obzory. Kdo chce, ten to zvládne

Později je pak až fascinující sledovat, jak v původně nesourodém organismu náhodně vybraných jedinců, kterým se odborně říká sociologický agregát, začíná vyrůstat sociální skupina. Jeden zavolá druhému, aby poradil nebo požádal o radu, dochází k vzájemnému půjčování knih, lidé se začnou svěřovat i s pracovními a rodinnými problémy. Dominantnější si automaticky vezme roli vůdce, ostatní ji respektují… Tak nějak vzniká řád, tak nějak vzniká de facto i společnost…
Možnosti vybrat si knihu, dílo z oblasti filozofie, polemizovat s ním, psát o svých dojmech. Tak jo, beru to!
Nahradí člověka pes?
Žít mravně a počestně je cílem mnoha lidí. Někomu se tak vede, jinému nikoliv. Kde ale hledat podstatu toho, že někdo je mravný a počestný a jiný ne? Není to jen o tom, že mravný a počestný nemá odvahu k porušení nepsaných pravidel společnosti. A co jsou vlastně nepsaní společenská pravidla? Kdo by je mohl definovat? Dodržují je jen lidé nebo i zvířata? Budoucnost může být ještě velmi, velmi zajímavá!
Mravnost a počestnost nejsou vágní pojmy, jak by se dalo na první pohled říci, ale jasně definovaný souhrn formulek, jež jsou nám vštěpovány od dětství. "Pozdrav tatínka, když se vrátil z práce," "Pozdrav sousedku, když jí potkáš na chodbě," nás provází od útlého dětství.
Jed může koupit kdokoliv
Dá se tedy říci, že jde o vlastnosti, které nejsou člověku dány do vínku, musí se je učit a vštěpují mu je především rodiče. Po rodičích následují vzdělávací ústavy, škola, parta, hromadné sdělovací prostředky, kamarádi a známí. Tento proces vštěpování je ukončen vstupem do dospělosti, kdy pak záleží na každém jednotlivci, jak naloží s tím, co se naučil. Jde o vůli, co každého nutí k počestnému životu nebo to jsou zákony, určované společností, tedy donucovací prostředky?
"Lékařo­vy předpisy na to, aby svého pacienta dokonale uzdravil, a předpisy traviče, aby svou oběť bezpečně usmrtil, mají potud stejnou hodnotu, že každý z těchto předpisů slouží k tomu, aby se dokonale dosáhlo příslušného úmyslu," říká Emmanuel Kannt. Přesto ne všichni lidé jsou lékaři a ne všichni páchají hrdelní zločin travičství. I když mnohého někdy napadne: "Už mi leze na nervy, já bych ho otrávil."
Život psům vyhovuje. Přemýšlí?
Přes myšlenku, nápad, je daleká cesta k jeho realizaci. Rohlíky, máslo a chléb se nakupují přirozeněji než se chodí do drogerie pro jed na krysy do kolegova jídla, i když samotný technický proces nákupu je absolutně totožný a umí ho realizovat kde kdo.
Dají se tímto způsobem, výchovou či donucovacími prostředky, ovládat jen rozumní lidé nebo i zvířata?
Na příkladu psů, kteří jinak běžně v přírodě by byli klasickými lovci - masožravci, ale vývojem se z nich stali domácí mazlíčci, je vidět, že dají. Pak ovšem nastává klasická otázka, co je vede k tomu, že po odchodu pána do práce nezničí byt, nerozkoušou, co se dá. Že by i u nich fungoval rozum? Může vůbec existovat čest a mravnost u zvířat?
Přírodovědec může namítnou, že jde jen o instinkty, ale podrobil někdo někdy zkoumání psí řeč, psí mozek? Co když jde právě o rozum tohoto živočišného druhu, který je žene k respektování práv silnějšího, tedy člověka?
Není pochyb o tom, že člověk je jedničkou v užívání rozumových schopností na planetě Zemi. Jako druh se ovšem po nějakou dobu vyvíjel. Nic netrvá věčně a pokud člověk jako živočišný druh nezačne hospodárněji užívat planetu a její bohatství, může se stát, že dojde ke zhroucení civilizace jako takové. Kdo nahradí člověka na prvním místě hierarchického žebříčku bytostí, užívajících během života rozum?
Cyklická smyčka
Vezmeme - li za své, že historie se opakuje v jakýchsi časových smyčkách, je dobré být připraven na konec. Ten může přijít kdykoliv. A hlavně - i z ničeho nic! Sympatickým způsobem jednu z forem konce popsal ve svém futurologickém románu Ondřej Neff pod názvem Tma 02, kde popsal fyzikální problém - elektrická energie přestala vodit elektrický proud…
Kdo ví, co zahubilo vyspělou civilizace Mayů. Kdo ví, co způsobilo zničení kultur v Egyptě, Mezopotámii a Řecku kolem roku 2 350 před n. l. Kdo ví, co zahubí člověka…
Seznam použité literatury
1. Emmanuel Kant: Základy metafyziky mravů
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama